Aktuality

Konečně přelet!

8.5.2018

Na úterý předpovídal Flymet vůbec nejlepší využitelnost z celého týdne a první kumul se objevil na východ od Hosína už kolem deváté ranní. A když se tyhle příznivé skutečnosti potkaly se státním svátkem Dne vítězství nad fašismem, na hosínském letišti vypuklo pravé peklo.

Všichni šuplíkáři začali otvírat své šuplíky, leštit kabiny, balit se do beraních kožichů a všemi těmi Favority a Audinami a Transity horem pádem hrnout své větroně k prahu dráhy 06 levá.

Místní rosnička Pepa Bušek sice trochu mírnil obecné nadšení tím, že prý se nebe odpoledne zatáhne, ale to už nemohlo nikoho zastavit (dokonce ani Miloše Matějku, který poprvé za celé soustředění vyndal z transporťáku svého Diskouška a odvážně ponechal deklaraci své loňské pětistovkové trati). Jako pětihodinovkáři byli na úterek nominování Peťulín a Standa, místní termika či případně kratší přelet byly úkolem pro Petra Lívance a Honza Liška skončil v tom blázinci v Z142.

Mezi jedenáctou a dvanáctou se hosínská ani naše vlečná vůbec nezastavily, aby včas dostaly do vzduchu těch dobrých 15 větroňů shromážděných na startu. Do toho se ještě přidalo pár místních vyhlídkových letů a jeden pilot s tréninkem okruhů a touch&go. Službu radio měl hosínský mladíček, který se v radiokorespondenci omezoval spíš na “dle uvážení” a “s ohledem na provoz”, takže nikdo na ploše se ani na okamžik nenudil.

A když bylo konečně kolem jedné všechno ve vzduchu, kumuly se poslušně rovnaly v dlouhé optimistické řady – jen aby během další hodiny vytvořily jednolitou oblačnost, takže jsme měli během chvíle všechna letadla – včetně Matějova Discuse, který nakonec otočil Klatovy a nasbíral tak nějakých 150 km – zase na zemi.

Tedy, až na výkonový tandem Cirrus (Víťa Polok) a VSO-10 (Pavel Kuriščák) samozřejmě. Kluci nadeklarovali dvěstepadesátkový trojúhelník Kácov – Stará Říše – Hosín, a když nám nad Budějovicemi vypli termiku, nacházeli se někde v poslední třetině prvního ramene. Nám už pak nezbylo než jim na dálku držet palce, když o půl třetí otáčeli Kácov a o půl páté Starou Říši, a pak na palcích přitlačit ještě o něco víc, když se na Moravě objevily bouřky, které se jim hnaly v patách až do samého závěru. Jakmile pak o půl šesté šťastně dosedli na hosínskou ranvej, bylo jasné, že tenhle životní výkon se neobejde bez  mimořádné oslavy.