Aktuality

Těžko říct, jestli když Tomáš zahajoval plachtařský výcvik nestandardně uprostřed sezóny, napadlo ho, že jeho seznamovací let může padnout na poslední srpnovou dekádu, kdy se teploty už často pohybují v podzimních hodnotách.  

V sobotu 18.8. nám počasí moc nepřálo: Navijakový provoz jsme kvůli silnému větru byli nuceni ukončit už po devíti startech a na termické lety - přestože byla letadla optimisticky připravena už od samého rána - nakonec vůbec nedošlo. 

Díky příznivému počasí (pokud se tedy dá sedmatřicet stupňů ve stínu nazvat přiznivým počasím) teď bubovické letiště žije jak o víkendech, tak ve všední dny. 

Ač nešťastná třináctka připadla na včerejšek, my jsme si černý pátek zřejmě vybrali až v sobotu 14.7.

Zatímco Miloš Matějka hájí barvy AK Beroun na Adrenalin Grand Prix (a to velmi úspěšně), v Bubovicích se díky ideálnímu termickému počasí a školním prázdninám létá i ve všední dny.  

A společně s ní i možnost znovu se pokoušet o termiku. 

S vlečnou stále ještě v servisu v Plasích nám nezbylo než navijákovat. 

Ve středu se podmínky pro plachtění poněkud zhoršily, v krátkém intervalu mezi třetí a pátou se povedlo udělat 14 vleků, zůstalo ale jen u místního kroužení (a sedání a dalšího kroužení). Čtvrtek pak by se šesti starty jednoznačně nejméně úspěšných dnem celého soustředění. 

Na úterý předpovídal Flymet vůbec nejlepší využitelnost z celého týdne a první kumul se objevil na východ od Hosína už kolem deváté ranní. A když se tyhle příznivé skutečnosti potkaly se státním svátkem Dne vítězství nad fašismem, na hosínském letišti vypuklo pravé peklo.

S přelomem týdne nás potkal nedostatek vlekařů. Martin Štolba odjel z Hosína už v půlce prvního týdne, Petr Hodulák pak v neděli, a Víťa Zárybnický, na kterého jsme pro druhý týden s vlekáním spoléhali, se s bídnou výmluvou na slepé střevo (zdravíme do nemocnice!) neukázal vůbec.