Aktuality
Soustředění Gliding Paradise Vlašim 2009
22.9.2009
Soustředění Vlašim, aneb Mařka to koupil
Na přelomu Července a Srpna jsme se jali soustředit do Vlašimi, bo nám bylo za mírný poplatek přislíbeno tuzexové počasí a takzvaný gliding paradise. Bylo to opravdu super!! Transport našich klenotů dopadl na jedničku a už první den se dalo kroužit a kroužilo se.
Organizace pod vedením vedoucího soustředění Kamila Havelky byla bravurní a vše klapalo jak na drátkách. Každý den ráno hned po rozcvičce, pod vedením ak.arch. Antonína Kryla, jsme s Mařkou zjišťovali počasí. Využili jsme všech možných informací, výstupů a snímku z družic na které jsme se z našich noťasů dostali. Mařka se jednou napíchnul i na družici, která má v roce 2011 přistát na Marsu, ale ta nás moc neoslovila.
Ráno vždy při biefingu, u sklenky dobré žluté limči, vedoucí Kamil rozdělil mašiny a svým přísným, leč otcovsky vlastním přístupem poradil kdo co má letět. Pamatuju se jak jednou ráno, když jsem se s pečlivostí sobě vlastní připravoval na let, studoval NOTAMy, TAFy a další informace pro mnou plánovanou dvoustovku, přišel Kamil na klubovnu. „Co študuješ sokole,“ ptá se Kamil. „Ále maluju si dva sta,“ odpovím. Kamil si dal ruce v bok, usmál se a povytáhl obočí až se mu udělaly dvě hluboké vrásky na čele. Když řekl to své dlouhé „cožééé?“, tak měl místo očí jen takové škvírky. „Co máš za mašinu,“ ptá se. „Vosu,“ vyštěknu dost hrdě. On na to: „Ty kluku, ty se za zónou ATZ bojíš jak Jeníček v temným lese a chceš na dva sta? Poletíš 150 a ať jsi ve čtyři tady, já si pak vočudím ještě něco rychlýho.“
Jak říkám, vše bylo řízené a v klidu. Přeletů bylo dost, počasí jsme využili na 120%, ale ani kultůru a sport jsme nezanedbávali. Náš náčelník Víťa nás vyvlekal, pak osedlal svého jednokoňového šlapacího oře a vyrazil taky do dálek. Vždy se jen ozval SMSkou, udal polohu a ptal se kdo jak letí a že je večer na pivo na letišti. Psal třeba..: Ahoj, mám Chomutov jsem doma v šest, nebo…: Mám E55 a mám něco s šlapkou, blbě šlape, do západu jsem doma…Je pravda, že někdy najel víc něž někdo uletěl, promiň Tondo.., ale vždy dorazil OK. Stihla se i návštěva pivovaru Kácov, letní kino, upekli jsme savce od Rendy darovaného, soutěže v nohecu…a další a další akce.
No a pak se to stalo! Za Mařku se pověsil Němec, byl to Messerschmitt Bf 109…myslím. Pálil to do něj ze všech laufů. Mařka kličkoval, unikal, ale pak ho trefil. Jediné slabé místo na Mařkově sportem zoceleném těle, achilovu patu. No a už se jelo do špitálu. V nemocnici na kraji města Benešov, team ortopedů, pod vedením primáře Sovy, Mařku operoval. Ten už si teď pod dohledem zdatného ošetřovatele Lenky dojde snad i na hajzl.
Vše dobře dopadlo, Mařka žije, nic jsme nerozmlátili a plni krásných zážitků se budeme těšit na další plachtění, dlouhé přelety, rychlé a přetankované dokluzy.
Petr Hodulák
