Aktuality

Velký hosínský přesun

29.4.2018

Jakmile jsme na letišti v Bubovicích oficiálně zahájili sezónu, pustili jsme se do Velkého Hosínského Přesunu (VHP).

Celý letadlový park a někteří členové aeroklubu se na dva týdny přesouvají na letiště LKHS, kde jsou vhodné podmínky jak pro výkonové bezmotorové létání, tak pro teplé snídaně (co si budeme povídat, hosínský bar rozhodně BYL jedním z důvodů, proč jsme se znovu rozhodli právě pro Hosín).

VHP nezačal právě hladce – Pavel Kuriščák po připojení vleku s ASK zjistil, že levý blinkr sice spouští levou blikačku, ale pravý blinkr z neznámých důvodů rozsvítí na vleku obě brzdová světla, aniž by ovšem zablikal. Naštěstí přispěchal na pomoc Petr Novotný, s levou rukou sice zlomenou, ale s pravou docela zdravou, a spolu s Honzou Liškou přemluvili všechny blinkry, aby dělaly to, co mají.

První větroň se tak mohl vypravit na cestu krátce po čtvrt na jedenáct, kdy bránu bubovického letiště opustil Touran Petra Hoduláka s Cirrusem ve vleku. L-33 následovala jen pár minut poté, a pak i šťastně opravený vlek s AKS-21 v závěsu za Pavlovým Chevroletem.

O přesun vzduchem se postarala osvědčená pilotní dvojka Rus – Lívanec (a samozřejmě početný bubovický pozemní personál). Fandu v OK-6706 zvedl z ranveje Martin Štolba asi o čtvrt na dvanáct, a pak se ještě vrátil pro OK-3702 s Petrem za kniplem. O půl třetí tak byla vzdušná část VHP kompletní.

Nejdéle jsme tak v Hosíně čekali na Miloše Matějku s jeho osobním Discusem a Víťu Poloka s prázdným vlekem pro Blaník. Pánové pojali přesun ve francouzském stylu a po vydatném obědě v Bubovicích se cestou na jih ještě zastavili na půli cesty na odpolední kávu, takže jsme je na hosínské ploše přivítali asi o půl čtvrté – a VHP jsme tak konečně mohli prohlásit za úspěšně završený.

Trochu nepříjemná byla zpráva, že v hangáru letos nebude pro naše letadla dost místa (místní trochu rozšířili letadlový park). Blaník OK-3702 tedy musí zůstat venku připevněný na kotvách, při jejichž zavrtávání si dneska užili mnozí členové AK řádnou kinetózu. Po skončení místního provozu jsme se ale vmísili mezi hosíňáky a s výrazem “přijeli machři z Bubovic” jsme se zapojili do skládání hangáru, takže se nám povedlo vyzískat místo pro ASK-21 (jeho denodenní rozkládání by bylo opravdu nepříjemné), Blaník OK-6706 a vlečnou. A u večeře Matěj ještě spřádal plány, že kdybychom to všechno ještě jednou vyndali ven a složili pořádně, možná by se tam ještě nějaké další místečko našlo. No, snad nás domácí nevyhodí, sotva jsme přijeli.